Jak si vybrat tu správnou práci?

21.08.2015 12:26

Jste ve své práci nespokojení? Uvažujete o změně práce nebo kariéry? Jak si ale vybrat tu správnou práci? Které ze všech možných pracovních uplatnění pro vás bude to pravé?

Při úvahách, která práce bude pro mě ta nejlepší, obvykle zvažujeme různá kritéria. Na jejich základě buď určitou možnost zavrhneme, nebo na ní dál pracujeme. Pokud si ale hned na začátku vybereme nevhodná kritéria, může se nám stát, že naše "síto" bude nesprávně nastavené a že v něm uvíznou právě ty nejlepší možnosti. Nevhodným kritériem jsou například znalosti a dovednosti. Když totiž zvažuju pracovní oblast, kterou jsem ještě nikdy nedělala, musím si na otázku "Mám pro tu práci potřebné znalosti a dovednosti?" nutně odpovědět "NE". To ale není na překážku - znalosti přece můžete získat, dovednosti se můžete naučit. Když jste se rozhodovali, jakou školu půjdete studovat, také jste přece neměli znalosti, které jsou k jejímu absolvování nutné. Naopak jste předpokládali, že se je tam naučíte.

Jinými velmi omezujícími kritérii může být například předchozí praxe, výše platu nebo poskytované zaměstnanecké benefity.

Ty nejdůležitější otázky, které byste si měli ohledně své budoucí práce položit, znějí:

  • Má pro mě tato práce smysl?
  • Bude pro mě tato práce dostatečnou výzvou?
  • Bude mě tato práce bavit?

Jakmile jedno z těchto kritérií ve vaší práci chybí (nebo se z ní postupem času vytratilo), je to naopak signál, že je nejvyšší čas na změnu. Jinak vám hrozí, že budete v práci dlouhodobě nespokojení, a tato nespokojenost se nutně promítne i do vašeho osobního života.

Nemůžeme se totiž rozdvojit. Jsme stále tím stejným člověkem, se stejnou fyzickou stránkou i psychikou, ať už jsme zrovna v práci, nebo doma. Pokud v práci prožíváme stres či napětí, neseme si ho s sebou domů, nemůžeme ho prostě nechat v kanceláři a zavřít za ním dveře.

A proč jsou důležitá právě tato tři kritéria?

Práce, která má pro nás smysl, nám přináší pocit hlubokého vnitřního uspokojení. Něco jsme ovlivnili. Něco jsme změnili. Něco za námi zůstalo. Byli jsme pro někoho užiteční. Někomu jsme pomohli, K něčemu dobrému jsme přispěli. Někdo náš přínos ocenil.

Naopak práce, která takový smysl nemá, v důsledku přináší frustraci a rozčarování (byť by nás v jejím průběhu i bavila a byla pro nás výzvou). Představte si, že pracujete na projektu změny ve vaší firmě. Tato změna vám připadá důležitá, a proto na projektu usilovně pracujete a nehledíte na čas, i když je to pro vás náročné. Po měsíci se dozvíte, že vedení firmy celý projekt zrušilo a vaše práce byla k ničemu. Jaký máte pocit?

Nebo si představte, že vaší hlavní pracovní náplní je hrát celý den počítačové hry. Může vás to bavit, dosažení lepšího skóre může být výzvou, ale nemá to žádný smysl. V práci beze smyslu člověk nemůže být dlouhodobě spokojený, stále má pocit, že mu něco chybí.

Práce, která je pro nás výzvou, je důležitá pro naší motivaci. Výzva neboli challenge je sice v českých firmách už poněkud zprofanované slovo. Ale přesto to velice dobře funguje. Krásným příkladem je sport, kdy nás stále přítomná výzva (porazit soupeře, překonat rekord ...) motivuje k vysokým výkonům. V práci je to vlastně stejné, jen si musíme nastavit "laťku" do správné výšky. Pokud ji postavíme (sobě či druhým) příliš nízko, výsledku sice dosáhneme snadno a bez námahy, ale budeme znudění a otrávení. Pokud bude laťka příliš vysoko, nebudeme si věřit a možná to vzdáme předem. Pokud máme laťku přiměřeně vysoko, tak, aby to nebylo snadné, ale zároveň to nebylo nemožné, podáme ten nejlepší výkon, co dokážeme. Výzvou je také učit se nové věci - proto se může stát, že i když změníme zaměstnavatele, ale budeme dělat zase stejnou práci (přece máme ty znalosti a praxi!), nespokojenost se brzy objeví znovu.

Pokud v naší práci chybí výzvy, začne nám po jisté době scházet motivace. Budeme mít pocit, že se nikam neposouváme, že stojíme na místě.

Práce, která nás baví, je vlastně zároveň tak trochu naším koníčkem! Děláme ji rádi, chodíme do ní rádi, a pokud jí třeba musíme věnovat i nějaký svůj volný čas, nemáme s tím problém. Naopak práci, která nás nebaví, budeme dělat tak, abychom ji měli co nejrychleji za sebou, s co nejmenším úsilím, a budeme si úzkostlivě střežit, abychom odešli domů hned, jak máme "padla".

Pokud nás práce nebaví (přestože je pro nás výzvou a má i smysl), stane se pro nás po čase jen nepříjemnou povinností.

Nejčastějším problémem v našich firmách a úřadech asi je, že lidé sice dělají práci, která má smysl, chybí jí ale výzva i zábava. Představte si, že vaší prací je vyřizování faktur. Smysl to určitě má, je důležité, aby vaše firma platila a dostala zaplaceno včas. Není to ale žádná výzva, protože ať pracujete jak chcete, máte druhý den na stole zase podobnou hromádku dalších faktur. Není to ani zábava, protože co by člověka mohlo na vyřizování stále stejných faktur bavit. Osvícené firmy to řeší častější rotací lidí, obměňováním jejich pracovní náplně. Nová činnost je pro nás vždycky alespoň ze začátku výzvou a může nás aspoň chvíli bavit. Bohužel mám pocit, že v českém pracovním prostředí se rotacím příliš nefandí a spousta lidí dělá jednu a tutéž rutinní práci mnoho let. Manažeři si pak marně lámou hlavu, jak lidi více motivovat.

Úplně nejhorší variantou je pak taková práce, která postrádá všechny tři aspekty - smysl, výzvu i zábavu - a kterou děláme jen proto, abychom vůbec nějakou práci měli a nebyli "na pracáku".

Někdy není nutné ani práci měnit, pokud do ní - ať už sami, nebo po rozhovoru a dohodě s vaším nadřízeným - dokážete dodat více smyslu, výzvy či zábavy. Pokud to není možné, je skutečně čas na změnu a na výběr nové práce či kariéry.

Vybírejte však svou budoucí práci pouze mezi takovými možnostmi, kdy si na všechny tři výše uvedené otázky můžete odpovědět ANO.

 

Chybí ve vaší práci smysl, výzva nebo zábava? Co s tím můžete dělat?

Napište svůj komentář do diskuse!

 

Diskusní téma: Jak si vybrat tu správnou práci?

Datum: 18.10.2015

Vložil: j.m.

Titulek: omluva

Ani nevím zda bych měl na tento článek reagovat, byl mi zaslán pro "inspiraci". Jsem zaměstnavatel a ten kdo tento idealistický článek napsal nestál pevně na zemi ale levitoval kdesi ve vzduchoprázdnu.
Rotace zaměstnanců - tak tento chaos by přivodil okamžitou smrt firmy. Neustálé zaučování všech co by měli dělat by znamenalo naprostou destabilizaci.
A pojem není důležité co umíte a jaké máte vlohy - přál bych té osobě která výše uvedený článek psala aby dorazila do autoservisu a jakýsi nadšený dobrovolník se jí podíval na vůz. Do toho auta by mne nikdo nedonutil nastoupit natož se rozjet.
Takže to shrnu výše uvedený idealizmus s praxí a potřebami je něco tak odlišného jako voda a oheň a kompromis v takové chvíli je absolutní destrukce jednoho či druhého.
Přeji hodně štěstí do zavádění ideí do praxe.

Přidat nový příspěvek